Nejvyšší soutěž se vrátila na stadión ve Valladolidu, ale výhry se tamní fanoušci nedočkali. Poslední vítěz Segunda División byl sice po většinu zápasu lepším týmem, ale nakonec dosáhl jen na bod. La Coruňa projevila po tragickém prvním zápase známky zlepšení, ale stále zůstává svými výkony daleko za očekáváním.
Valladolid byl od počátku mnohem lepší a vše nasvědčovalo tomu, že je stále naladěn na onu vítěznou vlnu z loňské sezóny. Naproti tomu Deportivo je tým budovaný za pochodu a to se projevilo i tentokráte, ze slavného "Súper Deporu" nezbylo už prakticky nic. První poločas byl vskutku domácím monologem. Do vedení je mohl dostat už ve dvacáté minutě Joseba Llorente, ale neuspěl, stejně jako jeho následovníci Sesma, Kome a Borja Fernández. Naplněné ochozy stadiónu José Zorrilly vybuchli nadšením až na konci první pětačtyřicetiminutovky, když se hlavou prosadil José Antocio García Calvo. Zdálo se, že Valladolid míří jasně za třemi body.
Po příchodu z kabin ovšem bylo všechno jinak. Deportivo se probralo a už po devíti minutách bylo srovnáno. Míč do sítě dopravil Uruguayec Taborda, taktéž hlavou. Nadále se hrál velmi atraktivní útočný fotbal a 72. minuta přinesla další gól, do vedení se po trefě jinak špatně hrajícího Sisinia dostali opět domácí. A opět ho neudrželi. Přitom to vypadalo na začátek velké noci ve Valladolidu, když Riki o pět minut později se štěstím a tentokráte definitivně srovnal skóre. Domácí se ještě z této rány dokázali vzpamatovat a utvořit si závěrečný tlak, v nastaveném čase měl dokonce Nigériec Ogbeche na kopačkách vítězný gól, neuspěl však a výborný zápas skončil nespravedlivou remízou. Valladolid si zasloužil zvítězit, ale pokud bude pokračovat ve stejném nadšení i nadále, nemusí se o svou budoucnost strachovat.
Real Valladolid - Deportivo La Coruña | ||
| 2 : 2 (1:0) | ||
