Celý svět obletěla zpráva o návratu Djibrila Cissého do Anglie. 27letý francouzský útočník si přestupem do Sunderlandu splnil své přání vrátit se na Ostrovy, zároveň ale doufá, že si udrží současnou formu.

Málokterý fotbalista umí svými rozhodnutími vzbudit takovou pozornost jako právě Djibril Cissé. Tento velice populární a silně extravagantní kanonýr se dokáže stát miláčkem davů, ale také platným fotbalistou, který je schopný vstřelit kdykoliv gól.

Nyní svou pozornost na něj upínají příznivci anglického Sunderlandu, kam zamířil na roční hostování, aby nastartoval po skvělém jaru v Olympique Marseille svou kariéru opět tím správným směrem. Devětatřicetinásobný francouzský reprezentant už navíc myslí na návrat do národního týmu.

Mladá hvězda

Když se v roce 1998 poprvé objevil v Auxerre, podobně nadaných hráčů ve Francii neběhalo mnoho. Cissé ihned začal všechny prognózy předpovídající mu hvězdou budoucnost naplňovat a stal se důležitou součástí týmu. Auxerre najednou pochopilo, že je na svém talentovaném útočníkovi a jeho gólech závislé.

Mladý Francouz se stal dokonce v sezónách 2001/02 a 2003/04 nejlepším kanonýrem celé soutěže. Takovéto výkony nemohly zůstat bez povšimnutí. Jeho sedmdesát ligových branek ve sto třiceti zápasech nejvíce zaujalo Liverpool, který poslal do Auxerre nabídku na 14 miliónů liber.

Po pár dnech bylo jasno – Cissé se bude stěhovat do Anglie, do města Beatles. Kdyby ale mohl vrátit čas, určitě by se rozhodnul jinak. Právě tato volba jej možná stála ještě hvězdnější kariéru, než jakou nyní prožívá. V létě 2004 však Cissé vše viděl úplně jinak. O Liverpoolu mluvil jenom v superlativech a byl naprosto nadšený, že mohl zamířit na Anfield Road. Fanoušky si navíc získal už při prvním zápase, na který dorazil s červenými vlasy na hlavě. Ty měly symbolizovat jeho lásku ke klubu.

Útočník s číslem devět na drese vstoupil do sezóny báječně, hned v prvním kole se dokázal trefit, pak ale přišel dlouhý střelecký půst, který skončil až v posledním kole! Cissé totiž 30. října v zápase s Blackburnem utrpěl vážnou zlomeninu nohy, po které se vrátil na hřiště opět až v závěru ročníku. Nejhorší však na celém zranění bylo, že kdyby včas nezakročil týmový doktor, Cissé by na 90 procent o nohu přišel. O to více si pak užíval zisk trofeje pro vítěze Ligy mistrů.

V ročníku 2005/06 si chtěl útočník, jenž vlastní zámek a stal se lordem, spravit chuť a konečně pravidelně nastupovat, jenže spory s koučem Benítezem se prohlubovaly a španělský trenér několikrát dokonce nechal hrát Cissého na postu pravého záložníka. Po sezóně nakonec tehdy 24letý reprezentant usoudil, že odchod bude to nejlepší a měl pravdu.

Návrat do vlasti

Jeho další zaměstnavatelem se stal Olympique Marseille, kam nejprve zamířil jen hostování. Debut za tým z přístavního města si ovšem odbyl až v prosinci, kdy se konečně dostal na hřiště po další velmi nepříjemné zlomenině, kterou tentokrát utrpěl před mistrovství světa v přátelském zápase s Čínou. Těsně před Vánoci si na konto připsal ve svém novém působišti také první gól. Do konce dubna jich měl na kontě ale pouze čtyři a opět se ocitl pod palbou kritiky. Nakonec se však chytil a sezónu ukončil s osmi brankami ve statistikách.

V létě 2007 se už Cissé stal natrvalo hráčem Marseille. Jeho cena za poslední tři roky klesla o více jak polovinu, i přesto se ale prezident Diouf musel pořádně plácnout přes kapsu. Do Liverpoolu poslal 6 miliónů liber. Jenže Cissé se zase trápil, herně i střelecky, a výsledkem bylo, že do některých zápasů nastupoval až z lavičky náhradníků. Druhou polovinu sezóny ale zářil a opět navyšoval svou hodnotu. Třináct branek z osmnácti zápasů je skutečně skvělá vizitka.

Sen splněn!

Cissé se nikdy netajil touhou vrátit se zpět do Anglie. Angažmá ve Francii bral spíše jako přestupní stanici, i když několikrát prohlásil, že udělá pro Marseille vše, co bude v jeho silách. Po povedeném jaru se o něj strhl mezi týmy Premier League velký boj. Úspěšným se stal až Sunderland, jenž si Cissého přivedl na roční hostování. Svůj útok tak posílil o další hvězdu, která ale nebude chtít sedět jen na lavičce.

"Jsem skutečně spokojený, že jsem mohl odejít do takto dobrého týmu se spoustou dobrých hráčů," pochvaloval si Cissé svůj krok. "Sunderland je klub, který může dosáhnout mnoha věcí, má velké ambice, a to je ten důvod, proč jsem zde zamířil,"dodal pár minut po podepsání smlouvy s Black Cats.

Ano, Sunderland sice není žádný velkoklub, kde by se to hemžilo hvězdami, pro Cissého však bude nejdůležitějším faktem zůstat zdravý, poté může dokázat velké věci i s týmem Roye Keana. Šanci určitě dostane.

Bulvární deníky se radují

"Růžový panter", jak se také někdy Cissému přezdívá, strhne na sebe všude, kde se objeví, všechnu pozornost, nebojí se říct svůj názor, a to bulvární deníky v Anglii rády uvítají. Je to složitá osoba, kterou jedni milují a druzí nenávidí. Častokrát bývá srovnáván s Davidem Beckhamem, v poslední době však i anglický reprezentant začíná na svého francouzského soupeře ztrácet.

Cissé musí být vidět, ať se děje cokoliv. Zatím se mu to daří. Jeho velkým koníčkem jsou účesy. Je až neuvěřitelné a i na obou rukách těžko spočitatelné, s kolika různými variacemi účesů se bývalý spoluhráč Milana Baroše a Vladimíra Šmicera už objevil. Cissé měl na hlavě vystříhané čtverečky, pavučinu, blonďatého kohouta, ale třeba také affro.

Co se tetování týče, tak i tady je David Beckham v porovnání se Cissém hotový břídil. Přes 180 centimetrů vysoký manžel Jude Littlerové je jako omalovánka. Celý jeho hrudník je ozdobený různými malbami, na zádech má pro změnu obrovská andělí křídla, na lokti zase pavučinu. Na levé straně krku můžeme najít jméno dcery Ilony. Její portrét zdobí také kapotu jeho velkého bílého hummeru. V Cissého garáži ale najdeme několik dalších zajímavých automobilů, hrdý je především na svůj chrysler.

Hip hop, tento hudební styl učaroval většině černochů světové populace a Cissé není výjimkou. Volné oblečení, drahé šperky a rap, tyto věci přímo zbožňuje. Djibril Cissé se skutečně neostýchá obléct si na sebe cokoliv. Jednou na trénink například dorazil celý v růžové - od trička, až po kšiltovku. Jindy zase přišel na slavnostní akci v červeném saku, zatímco všichni jeho spoluhráči měli černé. Nová posila Sunderlandu nikdy nechtěla být jako ostatní a přiznejme, jde mu to.