Jeho jméno je pro většinu českých fanoušků více než neznámé, stačilo však málo a dnes klidně mohl být důležitou součástí české reprezentace. Loukas Vyntra však odešel v mládí společně se svými rodiči do slunného státu z jihovýchodu Evropy a nyní se připravuje s týmem Řecka na EURO.

Pro fanoušky a všechny příznivce Panathinaikosu Atény je v současnosti velkou ikonou týmu a kvalitním fotbalistou, což dokazuje také 16 reprezentačních startů za seniorský tým Řecka. Jenže celá jeho kariéra se mohla odvíjet úplně jinak, jedno z nejdůležitějších rozhodnutí kariéry za něj udělali jeho rodiče.

Loukas Vyntra se narodil 5. února 1981 v malebném městečku, sousedící s polskými hranicemi, Městě Albrechtice. Jeho otec byl rodilý Čech, zatímco matka pocházela právě z Řecka. Po narození dostal typické české jméno Lukáš a po otci příjmení Vydra. Jako většina jeho vrstevníků chodil do albrechtické základní školy, kde si na něj dodnes pamatují a vzpomínají. Byl to příjemný a férový kluk, který dokázal denně chodit hrát s bráchou fotbal na místní hřiště," prozradila o něm bývalá učitelka Alena Honajzerová.

Brzké stěhování

Už v jeho devíti letech se rodina rozhodla pro stěhování za lepším. Nikoli však jen do jiného města, ale rovnou do jiného státu, mnoho kilometrů od jeho českého domova. Pro Loukase bylo rázem vše úplně jiné, musel se vypořádat s novým jazykem, novou kulturou, odlišným způsobem života a mnohým dalším. Vše ale zvládl.

Řekům však dělalo vyslovování jeho jména velké problémy, a proto se rozhodl pro změnu, ovšem žádnou radikální. Z Lukáše Vydry se rázem stal Loukas Vyntra.

Postupná cesta na vrchol

184 centimetrů vysoký levý obránce nebo stoper rozhodně nebyl už v mládí hráčem, o kterého by se praly velkokluby, přesto nyní patří jednomu z nejlepších řeckých klubů. Svou profesionální kariéru odstartoval už v roce 1999 v klubu Paniliakos. Po sezóně však opět změnil zaměstnavatele. Jeho služby si získal klub Pontioi Verias, kam zamířil na hostování.

Rok se s rokem sešel a jeho čím dál lepších výkonů si pochopitelně všimlo vedení Paniliakosu a získalo jej zpět. Celé tři roky hájil barvy v současnosti klubu ze čtvrté ligy, poté odešel do Panathinaikosu. V jeho dresu v podstatě až do dnešní doby hraje v základní sestavě a v žádné sezóně neodehrál méně jak 23 ligových zápasů.

Vůbec nejúspěšnější se ale pro něj určitě stala hned první celá sezóna 2004-05, kdy Panathinaikos bojoval až do poslední kola o titul s Olympiakosem Pireus, nakonec ale skončil jen o bod druhý. Ani v Lize mistrů si nevedl špatně, ale i tady o bod nedokázal postoupit ze skupiny. Přesto byl to právě Vyntra, který dokázal vybojovat pro svůj tým tehdy ještě na Highbury velmi cennou remízu 1:1 s Arsenalem svým gólem z 72. minuty.

Další zklamaní zažil Panathinaikos i v Poháru UEFA, kde vypadl hned v 3. kole se Sevillou a byl to opět dnes 27letý obránce, který vstřelil v tomto dvojzápase jedinou branku svého klubu. Tento gól byl pro Vyntru v jakémkoliv soutěžním zápase posledním a dodnes na další stále čeká. Stejně tak jako na svůj první řecký titul.

Reprezentační kariéra

Zvyšující se výkonnosti si samozřejmě všimnul také zkušený kouč Otto Rehagel a povolal jej do národního týmu. Na svém kontě má, jak jsme již zmiňovali v úvodu, šestnáct utkání, ale od své premiéry si nedokázal v národním celku vypracovat místo v základní sestavě. V rámci kvalifikace o EURO 2008 se objevil v pouze dvou zápasech na hřišti od počátečních minut. Na mistrovství Evropy se to asi jen těžko změní.